Vážení uživatelé,

z provozních důvodů bude v pátek 15. března uzavřena pobočka Univerzitní knihovny na Fakultě zdravotnických studií.

Omlouváme se za způsobené komplikace a děkujeme za pochopení.

Pardubičtí čtenáři mohou od 1. března využívat novinku a vracet knihy do sdílených biblioboxů. Pokud si zapůjčíte knihu v Krajské knihovně v Pardubicích, bez problému ji můžete vrátit do biblioboxu Univerzitní knihovny. A stejnou službu poskytuje i krajská knihovna. Dvakrát v týdnu budou knihy z biblioboxů krajské knihovny rozmístěných po městě vybírány a na Univerzitu Pardubice se vrátí vždy v úterý. Výpůjčky budou uživatelům univerzitní knihovny z konta odečteny do 5 pracovních dnů. Obě knihovny budou nadále spolupracovat a během roku 2019 chystají další vylepšení. Přestanou se například vydávat papírové společné průkazy s fotografií a nahradí je plastové karty pouze s čárovým kódem.

Vážení uživatelé univerzitní knihovny, 

společnost ProQuest představuje nový produkt, ProQuest One Academic. 

Ten kombinuje 4 špičkové e-zdroje: 

ProQuest Central – kolekce 21 000 titulů časopisů s plnými texty (27 000 titulů celkem), přes 2000 titulů novin, 30 000 tržních zpráv, 150 tis. případových studií a mnoho dalších typů obsahu, 

Academic Complete Ebooks – multioborová kolekce více než 155 000 monografií, 

Academic Video Online – přes 66 000 odborných videí ze všech oborů, 

ProQuest Dissertations & Theses Global – přes 4,7 mil. doktorandských prací, z toho 2,4 mil. včetně plných textů. 

Novinku můžete zdarma vyzkoušet až do 15. března z adresy:​

https://trials.proquest.com/access?token=X6EOM9JT42J3OB8VURYL

Kolekce je dostupná nezávisle na IP adresách instituce, takže můžete zdroje využít odkudkoliv. Knihy lze využít v režimu „čtení online“.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Na Univerzitě Pardubice začala výstava o protestech proti okupaci Československa v roce 1968, ve státech komunistického bloku. Má název Za Naši a vaši svobodu 1968 až 2018. Výstava popisuje náladu, která panovala před 50 lety v zemích Varšavské smlouvy a zároveň představuje krátké životopisné medailonky lidí, jejichž osud byl poznamenán represivním systémem. Důvodem pro jejich pronásledování bylo často jen veřejné odsouzení sovětské invaze do Československa. Jednoho z autorů výstavy Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režimů jsem se zeptala, jak je expozice koncipovaná.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů od roku 2018 sbírá příběhy, osudy lidí, kteří se zúčastnili těchto protestů a vlastně se snažíme i každý rok pozvat někoho z těchto lidí. A získáváme od nich fotografie, rozhovory, dokonce se nám daří i z archivu bezpečnostních složek těch, kterých zemí získávat doklady o jejich represí a tak. Na základě těchto materiálů byla sestavena i tato výstava.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A platí, že ve všech těch zemích Varšavské smlouvy, které se vlastně podíleli na okupaci Československa v roce 1968, takže ty protesty probíhaly a řádově kolik lidí se jich zhruba účastnilo?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, ty protesty se skutečně odehrály ve všech těch zemích, které se invaze zúčastnily. Bylo to od jednotlivců přes stovky až tisíce lidí třeba ve východním Německu, například v Sovětském svazu. Většina posluchačů asi bude znát osudy těch osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí. Ale v celém Sovětském svazu došlo ke stovkám případů protestů a některé z nich se vlastně až teprve teď například z ukrajinských archivů KGB vynořují v posledním roce jsme získali několik spisů, které byly vedeny KGB na Ukrajince, kteří protestovali proti okupaci v tom roce 1968.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Tak to je velmi zajímavé. Co jste z těch spisů KGB zjistili.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jednak u těch lidí, kteří již nejsou na živu, tak vůbec se dozvíme o tom proč třeba protestovali, protože tam jsou výslechové protokoly, jsou tam často i fotografie z rekonstrukcí těch míst, kde k těm protestům došlo, protože ten způsob toho protestu byl velice široký od vylepování letáků přes otevřený dopis, vystoupení na stranické schůzi, ale samozřejmě máme i případy sebeupálení, ke kterým došlo třeba například v Polsku i na Ukrajině ještě před Palachovým činem, což je zajímavé, ale i poté, co se Jan Palach sebeupálil v lednu 1969, tak i vlastně v návaznosti na jeho čin, došlo k dalším takovýmto aktům protestu v těch zemích Varšavské smlouvy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste také zmínil represe. Víme, že těch osm statečných bylo perzekuováno v Rusku, tam bylo vězení nebo psychiatrie a tak dále, jak to vypadalo v těch jiných zemích, obdobně?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Bylo to obdobné. Ty represe byly vázány asi na závažnost toho činu. Když někdo vystoupil na univerzitě, tak například za to byl vyloučen ze studií. Někdo ztratil zaměstnání kvůli jeho vyjádření protestů a někdo skutečně skončil například jako Johana Holander, studentka z Krakova, vylepila plakát proti okupaci Československa a byla několik měsíců vězněna.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

V názvu je období let 1968 až 2018. Přibližuje tedy ta výstava i jiná období než stěžejní události roku 1968 nebo řekněme úplně těch nejbližších poté.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Je to tak, protože my vyhledáváme ty jednotlivé účastníky protestů, tak se nezajímáme pouze o ten jeden jediný akt solidarity s naší zemí, ale i o jejich celý život, který je často velice pestrý a velice často tito lidé zůstali angažováni i v tom pozdějším věku i po propuštění ze vězení a tak dále, například Mustafa Džamilev, člověk, který vlastně hájil právě krymských Tatarů od 60 let až po ta 90. léta, tak toho jeho osudu se dotýkáme, například i okupace Krymu a jeho vlastně opětovnému zápasu za svobodu krymských Tatarů.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Vy jste dnes na výstavě v Pardubicích, ale v České republice měla výstava premiéru v rámci akcí připomínajících výročí událostí srpna 1968. Jak velký byl o ni zájem právě v Praze?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

V Praze byla tato výstava vystaveny ve skautském institutu na Staroměstském náměstí, což je velice živoucí příjemné místo, které navštěvuje mnoho mladých lidí, samotná ta vernisáž byla velice pěkná, veliká právě z toho důvodu, že se jí zúčastnili někteří z těch protestujících, kteří přijeli na 50. výročí okupace do Prahy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A tady ještě musím zmínit i světové souvislosti, protože anglická verze výstavy byla loni na jaře uvedena ve Washingtonu v létě pak v Torontu, tak jaké jste zaznamenaly ohlasy na americkém kontinentu a ze Spojených států?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Tak já jsem měl čest otevřít tu výstavu i ve Washingtonu právě i za účasti Pavla Litvinova, jednoho z těch osmi statečných z Moskvy. Ten zájem byl veliký. Výstava byla plánovaná, že bude vystavena měsíc, nakonec byla prodloužena ještě o jeden měsíc a zároveň byla vystavena v evropské misi ve Washingtonu, také velice frekventované místo a ty ohlasy byly úžasné.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A co ohlasy v Rusku, protože i ruská verze výstavy byla k vidění v moskevském Sacharovově centru. Přeci jen víme, že v ruských oficiálních médiích ten obraz 68 a okupace není tak shodný jako u nás.

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Zase, ta výstava byla přijata velice dobře, ale samozřejmě je otázka, koho ta výstava zajímá. Ona byla vystavena v Sacharovově centru, které navštěvují lidé, kteří se zajímají o historii, zajímají se o dění kolem sebe, zajímají se o lidská práva. A těch lidí, kteří jsou tímto způsobem aktivně orientovaní, samozřejmě asi není tolik jako jinde ve světě, ale ten zájem byl, ta výstava je putovní v Ruské federaci, byla již vystaveny v Permu, poputuje do Petrohradu.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

A nebyl žádný problém s tou výstavou?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Určitě ne. S tou výstavou problém nebyl. Došlo k určitému problému během toho pietního setkání na Rudém náměstí, kde jsme si společně s těmi žijícími účastníky protestů připomněli ten odvážný čin z Rudého náměstí a tam došlo tedy k zatčení třech osob, kteří měli u sebe transparenty, jednak ten transparent za vaši a vaši svobodu, který se objevil již před 50 lety na Rudém náměstí, tak i třeba transparent Svobodu Sencovovy, ukrajinskému disidentu, který je vězněný v Ruské federaci. Takže tito lidé, kteří vlastně veřejně projevili nějaký apolitický názor, tak byli zatčeni. My, kteří jsme pouze kladli květiny a postáli tam s pozůstalými nebo příbuznými, nás se to nedotklo.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Adame, na závěr na vás navážu s osobnější otázkou. Když jste se probíral všemi těmi materiály a připravoval tuto výstavu, tak co vás vlastně nejvíc při tom chytlo třeba za srdce a nakolik právě toto téma té solidarity, toho soucitu vlastně s jinými národy, kteří zažívají něco negativního, tak na kolik je podle vás to téma důležité pro dnešek, nebo i do budoucna?

Adam HRADÍLEK, autor výstavy, Ústav pro studium totalitních režimů

Jedním z nejsilnějších zážitků bylo první setkání s Pavlem Litvinovem, jedním z těch osmi statečných před deseti lety v New Yorku, kde jsem mu děkoval jako mému dětskému hrdinovi, nebo hrdinovi z dětských let a poděkoval jsem mu za tu solidaritu s námi, kterou projevili, jak za to zaplatil a on mi říkal: Adame, neblázni, to já jsem to nedělal kvůli vám, já jsem to dělal kvůli nám. My jsme doufali, že Pražské jaro zažehne moskevské jaro a samozřejmě, že to byla nadsázka ale zároveň je to moment, který je přítomný u většiny těch lidí, se kterými jsme měli tu čest hovořit nebo ty jejich příběhy popsat, že vlastně ten protest byl nejen kvůli nám, ale byl to i výraz zoufalství, ztráty nějaké naděje, kterou vkládali v to pražské jaro, že změní ten systém, ve kterém žili také.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

Čili opravdu za vaši a naši svobodu. Tolik historik Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Připomínám, že putovní výstava za naši a vaši svobodu je ode dneška přístupná v Pardubicích. A na našich vlnách, na vlnách Českého rozhlasu Plus vás teď čekají hlavní zprávy a po nich publicistika, která se bude věnovat také aktuální situaci v Venezuele a problémů s polským masem. Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Lucie Vopálenská.

Rozhovor byl převzat z pořadu Den podle... Českého rozhlasu Plus. 

Vážení uživatelé Univerzitní knihovny,

dovolujeme si Vás upozornit, že během zkouškového období platí standardní otevírací doba včetně sobot, viz Otevírací doba. 

Vážení uživatelé,

v Univerzitní knihovně v Polabinách i v obou jejích pobočkách na FR a FZS bude v pátek 21. prosince otevřeno od 8:00 do 12:00 a v dalších dnech ZAVŘENO.

Knihy můžete vracet do biblioboxu umístěného před budovou knihovny v kampusu v Polabinách.

Všechny opět rádi přivítáme po Novém roce, a to ve středu 2. ledna v běžných otevíracích hodinách.

Otevírací doba

Děkujeme za pochopení a přejeme krásné Vánoce.

Vážení uživatelé databáze Web of Science, 

rádi bychom vás pozvali na webináře k produktům společnosti Clarivate Analytics. 

„Web of Science není jen o publikacích”, středa 21. 11. (10:00)

V rámci této prezentace Vám představíme méně obvyklé typy publikací, které jsou dostupné ve Web of Science. Ukážeme Vám hodnotu patentů a dat pro vaši vědeckou činnost. 

„Publons pro výzkumníky: Přiznejte svůj podíl na recenzním řízení odborných článků”, pondělí 26. 11. (9:00) 

Poznejte Publons prostřednictvím této základní prezentace, která vám předvede, jak si vytvořit svůj profil, vložit vlastní recenzní aktivity. Jakým způsobem najít recenzenty podle zemí, institucí a dalších. Jakýkoliv profil v Publons může být propojený s ResearcherID a ORCID iD.

„Web of Science – zkratka k plnému textu pro vaše informační potřeby”, úterý 27. 11. (9:00)

Web of Science je unikátní platforma, sloužící k objevování důležitých publikací, které by měly být sledovány. V rámci této prezentace Vám ukážeme, jak použít citační síť pro objevování důležitého obsahu. Součástí prezentace bude ukázka důležitých OPEN ACCESS publikací, které můžou ušetřit nemalé prostředky v rozpočtu vaší instituce. Jak lépe najít prameny, které předplácíte? Vyzkoušejte Kopernio pro identifikaci předplacených publikací.

Odkazy k registraci na webináře naleznete v přiložené pozvánce. 

Webináře budou vedeny v programu WebEx.

Délka webináře je 45 - 60 minut.

Webináře budou vedeny v českém a slovenském jazyce.

Školitelé: Eniko Toth Szasz- Clarivate Analytics

               Josef Jílek – Clarivate Analytics

Přehled školení pro ČR a SR: https://clarivate.savoinspire.com/clarivate-czsk/

Univerzitní knihovna bude v sobotu 17. listopadu 2018 uzavřena z důvodu státního svátku. 

V pátek 16. listopadu 2018 (rektorské volno) platí běžná otevírací doba knihovny, tj. 8:00 - 16:00. 

Děkujeme za pochopení. 

Univerzita Pardubice se zapojila do litomyšlské výzvy „VÍCE SRDCE PRO VÁCLAVA HAVLA“, kterou iniciovali autoři voskového Srdce pro Václava Havla. Ti chtějí z kapesních zrcátek sestavit krystal a rozzářit místnost ve sklepení litomyšlského zámku. Zrcátko věnovali rektor a děkani všech sedmi fakult Univerzity Pardubice za sebe a své studenty. Své malé zrcátko mohli zájemci přinést do čtvrtka 18. října do Univerzitní knihovny. Zrcátek se na našem sběrném místě sešlo na sedm desítek.

Za nápadem vytvořit dílo ze zrcátek stojí výtvarníci Lukáš Gavlovský, Roman Švejda a architekt Josef Pleskot. Po necelých sedmi letech, kdy existuje voskové Srdce pro Václava Havla, přišli s novou iniciativou. I proto že vnímají, jak se ze společnosti vytrácí slušnost, politika zhrubla a je ovládána nejasnými zájmy rozhodli se autoři plastiky a autor instalace poselství Václava Havla oživit. Chtějí, aby se objekt Srdce donekonečna odrážel v množství drobných zrcátek. „Abychom se v těch zrcátkách viděli i my sami a aby se prostor sklepení stal obráceným krystalem, v jehož středu bude Srdce a my,“ doplňují autoři.

Plastika ve tvaru otevřeného srdce vznikla z tisíců nedohořelých svíček, které lidé přinášeli na různá pietní místa po smrti bývalého prezidenta v roce 2011. Od února do dubna roku 2012 bylo voskové srdce umístěno na piazzettě Národního divadla, pak putovalo po českých městech a nakonec získalo své stálé místo ve sklepení zámku v Litomyšli. Zrcátka by měla tento prostor zase proměnit v krystal.

Rektor a děkani všech sedmi fakult Univerzity Pardubice také věnovali za sebe a své studenty malé stříbrné zrcátko do sbírky. Zrcátka podepsali symbolicky na Lavičce Václava Havla v atriu výukového areálu univerzitního kampusu v Pardubicích – Polabinách.

Další zájemci měli možnost zrcátka věnovat při zahájení akademického roku při studentském happeningu Příliv koncem září a návštěvníci Noci vědců v univerzitním kampusu minulý pátek. Poslední možností věnovat své zrcátko měli zájemci ještě do čtvrtka 18. října v Univerzitní knihovně v Polabinách. Sběrné místo vytvořila také na svém pracovišti Fakulta zdravotnických studií. V pátek 19. října před polednem si zrcátka z Univerzity Pardubice odvezli sami autoři iniciativy, Lukáš Gavlovský a  Roman Švejda, do Litomyšle, kde je zabudují do své nové instalace u voskového Srdce pro Václava Havla.

Samotní autoři ale výzvu oficiálně neukončili. Pokud byste chtěli vaše malé kapesní zrcátko darovat, pošlete jej přímo na adresu: Smetanova Litomyšl, o.p.s., Jiráskova 133, 57001 Litomyšl. A připsat můžete i krátký vzkaz.

Vernisáž nové instalace Více srdce pro Václava Havla se uskutečnila ve sklepení litomyšlského zámku den před 100. výročím vzniku samostatné Československé republiky v sobotu 27. října od 14 hodin za účasti autorů.

Vážení uživatelé databáze Web of Science, 

rádi bychom vás pozvali na webináře k produktům společnosti Clarivate Analytics pro Českou a Slovenskou republiku. 

Webináře budou vedeny v programu WebEx v českém a slovenském jazyce. Délka webináře je 45-60 minut.

Školitelé:

Eniko Toth Szasz- Clarivate Analytics

Josef Jílek – Clarivate Analytics

1. Od Open Access obsahu k lepším analýzám: Nedávná rozšíření Web of Science 

    pondělí 15. října - 14:00

2. Příběh od Clarivate: Výzkum gravitačních vln

    úterý 16. října – 9.00

3. Základy práce s Web of Science

    středa 17. října – 10.00

4. Vytvoření bibliografie pomocí EndNote Desktop

    pondělí 22. října – 9.00

    úterý 23. října – 9.00

5. Clarivate Analytics API: Meta data Web of Science dostupná mimo platformu WOS

   čtvrtek 25. října – 10:00

Více informací o jednotlivých seminářích najdete v přiložené pozvánce. 

Registrovat na semináře se můžete na tomto mikrowebu nebo prostřednictvím odkazů v přiložené pozvánce.