Časté dotazy

Translation:

Zde najdete odpovědi na časté dotazy k tématu otevřené vědy a otevřeného přístupu k vědeckým publikacím

Mám povinnost publikovat v režimu open access, jak mám postupovat?

Máte-li zajistit okamžitý přístup k publikovanému článku (např. na základě podmínek projektu), musíte si vybrat otevřený časopis. Jedná se o tzv. zlatou cestu otevřeného přístupu, kdy je článek okamžitě přístupný na stránkách časopisu/vydavatele. Otevřené časopisy najdete v databázi Directory of Open Access journals (DOAJ)

Se zlatou cestou otevřeného přístupu jsou spojeny publikační poplatky (APCs). Ty jsou hrazeny ze strany autora, obvykle je hradí univerzita nebo výzkumná organizace, které autor působí, nebo je možné je hradit z rozpočtu grantu nebo výzkumného projektu. Náklady na otevřené publikování jsou v grantech na podporu vědy a výzkumu uznatelné, proto na ně myslete při psaní projektových žádostí.

V databázi DOAJ najdete i časopisy, které nevyžadují hrazení autorských poplatků - při vyhledávání zaškrtněte filtr „Without article processing charges (APCs)“. 


Další možností, jak splnit požadavek na otevřený přístup, je publikování v tradičním časopise a následná autoarchivace článku — jeho následné zveřejnění v repozitáři (např. v Digitální knihovně UPCE). Jedná o tzv. zelenou cestu otevřeného přístupu

Pozor si musíte dát na časový limit, do kterého musíte článek zveřejnit. Mnozí nakladatelé sice autoarchivaci článků umožňují, ale až po uplynutí časového embarga, které může být dlouhé až 3 roky (některé časopisy od nakladatelství Elsevier), jiní nakladatelé vám umožní některou z verzí článku zveřejnit ihned po jeho publikování v časopise (např. IEEE). Politiku jednotlivých časopisů můžete rychle ověřit v databázi Sherpa/Romeo, informace by měly být dostupné také na stránkách časopisu nebo je zjistíte ve smlouvě s vydavatelem. 

true

Jaký je rozdíl mezi zelenou a zlatou cestou otevřeného přístupu?

Zelená cesta otevřeného přístupu je založena na autoarchivaci: autor publikuje svůj článek v časopise přístupném na základě předplatného a v otevřeném repozitáři zpřístupní verzi, kterou vydavatel umožňuje zveřejnit. 

Otevřený přístup k vědecké publikaci zajišťuje autor.  Při ukládání článku do repozitáře autor respektuje podmínky autoarchivace daného časopisu. 

Více informací najdete na Autoarchivace (zelená cesta otevřeného přístupu)


Zlatá cesta otevřeného přístupu je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech.

Otevřený přístup k vědecké publikaci zajišťuje vydavatel.

Více informací najdete na Otevřené časopisy (zlatá cesta otevřeného přístupu)

true

Ve směrnici je povinnost ukládat postprint. Kde ho seženu?

Na UPCE jsou autoři na základě Směrnice č. 2/2015 povinni u výsledků typu J (článek v odporném periodiku) a D (článek ve sborníku) přiložit k záznamu v OBD plný text příspěvku v podobě tzv. postprintu (accepted version, accepted manuscript). Pokud jste publikovali v otevřeném časopise, můžete uložit verzi „published“. Plný text bude následně dle pravidel vydavatele zveřejněn v Digitální knihovně UPCE.

Postprint (accepted version) je verze článku, který byl přijatý k publikování, PO recenzním řízení, připomínky a úpravy z recenzního řízení byly již zapracovány, tato verze ale ještě není zformátována vydavatelem. 

Někteří nakladatelé umožňují postprint jednoduše stáhnout. Postprint by u sebe měl mít korespondenční autor, který komunikuje s redakcí a jednotlivé verze článku do časopisu posílá.

 

true

Jak ověřím, že se nejedná o predátora?

Predátorské časopisy a vydavatelé parazitují na modelu placených otevřených časopisů. Primárním cílem predátorských časopisů je vybírat autorské publikační poplatky (APC) a generovat zisk, nikoliv zveřejňovat a zpřístupňovat vědecké výsledky a podporovat otevřený přístup.

Typické znaky predátorů a tipy, jak se jim vyvarovat, najdete na Predátorské publikování

true

Co znamená open science?

Jedná se o nový směr / iniciativu, jejíž principy lze aplikovat na celý výzkumný proces, následné šíření výsledků a jejich zpřístupnění široké veřejnosti. Zároveň otevřená věda podporuje kolaboraci ve vědě, stejně jako zapojení společnosti do vědy. 

Otevřená věda není pouze publikační režim open access a správa výzkumných dat. Patří pod ni také otevřené recenzní řízení, otevřené vzdělávací materiály, občanská věda (citizen science) a další.

Např. rámcový program Horizon Europe ukládá všem příjemcům povinnost zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím, a to jak k publikacím, tak k výzkumným datům a dalším výstupům, a také povinnost vytvořit plán managementu dat

 

true

Co všechno patří mezi výzkumná data?

Výzkumná data mohou mít různou podobu a mohou být jak digitální, tak analogová. Kromě typických tabulek s naměřenými hodnotami se může jednat například o fotografie, audio a video nahrávky, dotazníky, odpovědi na testové otázky, přepisy rozhovorů, laboratorní deníky, terénní poznámky, číselníky, software, počítačový skript nebo také o vzorky či exempláře. Více informací najdete na Výzkumná data

true

Co je to plán správy dat / Data Management Plan / DMP?

Plán správy/managementu dat (DMP) je dokument, který specifikuje, jaká data a jakým způsobem budou během výzkumu vytvářena, a obsahuje informace o jejich dostupnosti a využití. Někteří poskytovatelé financí pak vyžadují vyplnění a odevzdání DMP jako součást plnění podmínek grantové dohody. Více k problematice DMP najdete na Plán správy dat

true

Má Univerzita Pardubice institucionální repozitář pro ukládání vědeckých dat?

Univerzita Pardubice vlastní datový repozitář zatím neprovozuje. Pro ukládání výzkumných dat doporučujeme využít oborové repozitáře, které můžete vyhledat např. prostřednictvím re3data.org, nebo obecný repozitář jako např. Zenodo, Figshare nebo Dryad. Více informací najdete na Datové repozitáře

true

Kteří poskytovatelé financí mají nějaké požadavky týkající se výzkumných dat?

V čele poskytovatelů financí, kteří se ve svých podmínkách věnují výzkumným datům, stojí Evropská komise se svými rámcovými programy na podporu výzkumu a inovací (Horizon 2020 následovaný programem Horizon Europe), nicméně se přidávají i další poskytovatelé, a to i v ČR. 

Bližší informace o podmínkách konkrétních poskytovatelů financí najdete na Podmínky poskytovatelů financí.   

true

Kde mohu najít existující data, která mohu využít ve svém výzkumném projektu?

Odkazy na relevantní datové sady mohou být součástí publikovaných článků.

Dále můžete datové sady najít v datových repozitářích a to jak obecných (např. ZenodoFigshareDryadOSF) tak oborově zaměřených (oborové repozitáře můžete vyhledat pomocí Registru datových repozitářů re3data.org).

Spolehlivým zdrojem datových sad jsou také datové časopisy, které publikují recenzované články popisující online dostupné datové sady a zajišťují tak, že publikovaná data jsou vysoké kvality a jsou dobře popsaná.

Kromě těchto zdrojů můžete využít také vyhledávače datových sad Mendeley Data nebo Google Dataset Search.

K výzkumu je také možné použít data veřejné správy publikovaná formou otevřených dat, která můžete najít v Národním katalogu otevřených dat (NKOD). 

true
false
Rozšířit fotografii: 
true