Univerzita Pardubice vás zve do své galerie přímo v kampusu. Pod názvem GU: je moderní prostor připravený vystavovat kvalitní umělce z České republiky i ze zahraničí.
Vstup zdarma.
Galerii Univerzity Pardubice podporuje Statutární město Pardubice.
O výstavě
Text, slova nebo jen písmena zakomponovávali do svých obrazů již kubisté a následně pak další umělecká hnutí. V 60.tých letech 20. století se pop art obrací k populární kultuře, reklamě, a text se nakonec často stává i samostatným výrazovým prostředkem a námětem obrazu. Výstava představuje dva různé přístupy práce s motivem a k němu přidaným textem. Oba autoři se nezávisle na sobě v určité fázi své tvorby inspirovali světem reklamního průmyslu a reflektovali jej po svém.
Po několik let vychází malířská tvorba autorky vystupující pod uměleckým jménem Ona B ze zkoumání politických mocenských vztahů, žen a populární kultury. Autorka využívá reálný, každodenní repertoár ve stylu Duchampových „readymades“. V sérii obrazů „Turkish Delight“, neboli Turecké potěšení (což je mj. výraz pro želé v cukru) založených na tureckých plakátech erotických filmů ze 70. a 80. let. používá existující materiál reklamních plakátů, které předělává, přefotografovává a tiskne na plátno. Pomocí přemaleb a textových záměn pak narušuje jejich design a malířskou intervencí vyvolává neklid a posun ve vyznění jejich obsahu. Komponuje jakousi mediální koláž a vytváří nový originál s novou aurou. Kombinuje slogany hnutí Occupy Wallstreet s provokativními pózami spoře oděných slečen a obrazy tak nesplňují očekávané jistoty ohledně jejich obsahu. Vyznívají dvojznačně a oscilují mezi tématy práva, spravedlnosti, politiky a erotiky, moci a genderem. Walter Benjamin předpovídal, že umělecké dílo ztratí svou auru v době jejich technické reprodukovatelnosti. Série „Turkish Delight“ si zahrává s touto tezí v několika směrech a na různých paralelních rovinách. A tak mohou vypadat ženy dnes – rebelující mladé ženy, které se vymanily z náruče komodit, aby se staly sebejistými svobodnými osobnostmi, nabývají zpět svou důstojnost a stávají se z nich hrdinky dne.
Série „Žánrové obrazy“ Tomáše Lahody zkoumá dichotomii pravdy a fikce. Monochromní obrazy běžných, banálních i výjimečných situací každodenního života jsou doplněny větami v malých komiksových bublinách, které posouvají obsah děl do zcela jiné, nečekané polohy. Text se tak dostává do konfliktu s motivem. Motivy tu slouží jen jako stafáž, jakási utopická kulisa polemiky o konci malby, o uměleckých zálibách či uměleckém provozu vůbec. Jako by se někdo během přestávky běžně ve fabrice, na lyžařském vleku nebo o víkendu na chalupě zabýval diskursem prohlašujícím malbu za mrtvé médium, kde již není možné vytvořit něco nového, původního, originálního…
prof. Tomáš Lahoda, kurátor Galerie univerzity GU:
