Historie

Studovna na nám. Čs. legií v r. 1960

O 10 let později převzala vedení knihovny paní Věra Vaníčková. V polovině 70. let vykazovala knihovna 129 000 knihovních jednotek, 595 titulů periodik a 20 000 výpůjček. Převážná část z nich byly ovšem výpůjčky prezenční. Od konce 70. let do počátku 90. let vedla knihovnu paní Jitka Dusilová. Již v této době trpěla knihovna nedostatkem prostor, a proto byly prakticky všechny nové knihy okamžitě rozpůjčeny jako trvalé výpůjčky jednotlivým učitelům nebo do katedrových knihoven. Roční přírůstek se pohyboval kolem 5 tis. Počátkem 80. let došlo k drastickému omezení deviz na nákup. Ještě v r. 1981 odebírala knihovna prostřednictvím tzv. přídělové kvóty 39 titulů periodik ze západních zemí, v r. 1987 klesl jejich počet na 6. Tím došlo k nenahraditelným ztrátám v kontinuitě periodických fondů a ke zhoršení podmínek pro vědecko-výzkumnou práci. Na druhé straně se díky dotacím z Ministerstva školství mohli uživatelé knihovny seznámit s rešeršními službami ze světových databází (např. Chemical Abstracts) v režimu on-line i prostřednictvím průběžných rešerší podle definovaných profilů. V r. 1987  odebírala knihovna pro své uživatele 30 profilů.

Studovna na nám. Čs. legií počátkem 80. let

Počátkem 80. let vstoupila také do knihovny automatizace. Katalogizační záznam psaný na stroji a rozmnožovaný přístrojem ORMIG byl od r. 1981 pořizován na organizačním automatu Consul 265 na děrnou pásku a další exempláře se již množily automaticky. Údaje se zároveň ukládaly do databáze na sálovém počítači EC 1033. Ta se dále využívala k vyhotovení seznamu přírůstků za určitá období. V r. 1988 byl Consul nahrazen výrobkem české provenience TEXT 01 M1. Pro tento stroj  vytvořil Ing. Javůrek program v prostředí DBase 2+, který již umožňoval nejen katalogizaci, ale i jednoduché vyhledávání podle několika deskriptorů. Koncem r. 1989 byl do knihovny přidělen první PC – slušovický TNS. Koncem r. 1991 byl zakoupen sotva narozený automatizovaný knihovnický systém Smartlib. Po půlročním „ladění“ byly v polovině r. 1992 zprovozněny moduly akvizice, katalogizace a OPAC. Výhodou bylo, že všechny dříve strojově zpracované katalogizační záznamy se podařilo, i když ne zcela ideálně, do Smartlibu zkonvertovat.

Nové podmínky a možnosti v 90. letech

Změna podmínek ve společnosti koncem r. 1989 se samozřejmě  projevila i v práci knihovny – nejvýrazněji v možnosti nakupovat zahraniční informační prameny. Knihovna byla sice stále limitována svým rozpočtem, přesto se podařilo obnovit hned počátkem 90. let předplatné na nejvýznamnější zahraniční periodika a počet  titulů ze západních zemí stoupl na 17, což byl oproti r. 1987 nárůst o téměř 200%.  

Zjara r. 1992 byla vedením knihovny pověřena Mgr. Iva Prochásková. V té době již studovala na VŠCHT také první padesátka studentů nově založené fakulty územní správy a připravovalo se zahájení výuky na ústavu cizích jazyků. Se zahájením akademického r. 1992/93 získala škola pro tyto subjekty novou budovu v lokalitě Stavařov, v níž mělo být vybudováno také jejich informační zázemí. Velmi prozíravým se ukázalo rozhodnutí nezakládat novou fakultní knihovnu, ale zřídit v této budově jen pobočku stávající ústřední knihovny. Během prázdnin sem byly výběrově přesunuty některé fondy, především společensko-vědní, jazyková a jazykovědná literatura a bylo zde zřízeno výpůjční oddělení a dvě presenční studovny.

V r. 1993 byla ustavena další fakulta – Dopravní fakulta Jana Pernera. Informační zázemí pro tuto fakultu bylo třeba začít budovat zcela od počátku. Počátkem r. 1993 byla proto vypracována koncepce, podle níž začala probíhat přeměna původní ústřední knihovny VŠCHT v moderní univerzitní knihovnu zajišťující vyhovující informační zázemí pro všechny fakulty. Základem koncepce byl model jediné ústřední knihovny pro celou vysokou školu, který umožňoval racionální hospodaření s přidělenými finančními prostředky.  Metodou postupných kroků a při finanční podpoře z Fondu rozvoje vysokých škol (celkem byly v letech 1994 – 1997 realizovány tři projekty) pak byly změny postupně prováděny. V r. 1994 byl zprovozněn knihovní systém Smartlib v síti. Byl ukončen tisk katalogizačních lístků a elektronický katalog tehdy obsahoval 12 500 záznamů. Na hlavním pracovišti knihovny byl uveden do provozu automatizovaný výpůjční systém. Během r. 1995 byla knihovna vybavena dalšími PC, na obou pracovištích knihovny byly zřízeny lokální sítě a zprovozněn výpůjční modul i v pobočce Stavařov. Postupně se rozvíjely i další služby, bylo zavedeno samoobslužné kopírování a nakoupeny první elektronické databáze. V r. 1996 byl vyměněn knihovnický systém Smartlib za modernější KP-Systém, který umožnil racionalizaci  výpůjčního systému využitím čárového kódu.

Nová budova

V polovině 90. let již bylo zcela zřejmé, že knihovna nemůže ve svých stísněných prostorách dynamickému rozvoji univerzity stačit. Od r. 1992 byl prorektorem UPa doc. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc., který jako první přišel s návrhem pokusit se realizovat výstavbu nové budovy. Na podzim r. 1993 byla zahájena práce na koncepčním záměru výstavby. V květnu 1994 byl záměr na MŠMT ČR  schválen a výstavba knihovny byla zařazena do systémově dotovaných staveb na léta 1994 – 1997. Stavba byla zahájena v dubnu 1996 a dokončena v září 1997. Prostory v nové knihovně umožnily uložit více než 50 tisíc svazků ve volně přístupných studovnách, proto musely být fondy před stěhováním oborově roztříděny, opatřeny ochrannou etiketou a čárovým kódem. 10. listopadu 1997 byl zahájen zkušební provoz pro studenty a celá knihovna pak byla slavnostně otevřena 25. listopadu 1997.

Studovna v nové budově univerzitní knihovny na Stavařově

Od 1. 1. 2008 je v provozu Digitální knihovna UPa zpřístupňující závěrečné vysokoškolské práce prostřednictvím webového rozhraní.

Od r. 2009 je prostřednictvím protokolu OAI-PMH otevřena pro sklízení metadat aregistrována v mezinárodních adresářích ROAR(Registry of Open Access Repositories) a OpenDOAR (The Directory of Open Access Repositories). V září 2015 obsahovala DK celkem 26 695 záznamů, k polovině z nich je připojen plný text. Záznamy závěrečných vysokoškolských prací všech typů tvoří 92 % z celkového počtu záznamů. Do DK byly dále importovány z knihovního systému DAIMON bibliografické záznamy článků publikovaných v Scientific Papers of the University of Pardubice od roku 1998. U článků publikovaných v roce 2000 a dále je většinou připojen plný text. Ručně jsou do DK vkládány záznamy a plné texty článků z dalších publikací vydávaných Univerzitou Pardubice např. Theatrum Historiae, Pardubické bienále, Pantheon, Veřejná správa.

V roce 2010 se rozšířil počet publikací vydaných UPa, jejichž plné texty jsou přístupné v DK. Jedná se především o sborníky z konferencí např. Aktuální otázky sociální politiky, International Scientific Conference, Krizový management.

V r. 2009 bylo zahájeno testovací vkládání publikační činnosti akademických pracovníků UPa včetně plných textů podle pravidel open access s využitím licencí Creative Commons. V roce 2010 byla DK zahrnuta do světového žebříčku institucionálních repozitářů Top Institutional Repositories a obsadila 525. místo z 800 (srpen 2015: 193. místo z 2188). Hlavní změnou v r. 2012 bylo zapojení repozitáře do evropského prostředí. Obsah DK je nyní sklízen portálem DRIVER a portálem openAIRE, který shromažďuje výsledky 7. rámcového programu Evropské komise. Vložením výstupu z tohoto programu do DK tak autor splní svoji povinnost zveřejnit svůj výsledek a záznam bude automaticky přebrán portálem openAIRE. V průběhu roku bylo testováno nové uživatelské rozhraní XMLUI, jehož přechod je plánován na léto roku 2013.

1. 10. 2012 nasadila knihovna do ostrého provozu vyhledávač nové genereace, tzv. discovery systém Primo. Jde o jednotné rozhraní pro vyhledávání v informačních zdrojích zakoupených a předplácenůch univerzitou. Odpovědí na dotaz zadaný do jednoduchého vyhledávacího pole je soubor relevantních odkazů z předplácených elektronických informačních zdrojů (např. Web of Science, Scopus, Science Direct, Springer Link, Wiley Online Library, American Chemical Society, Royal Society of Chemistry, JSTOR, IEEE Xplore Digital Library, Emerald, Institute of Physics) a zároveň z vlastních zdrojů, tj. z knih a časopisů z regálů Univerzitní knihovny a závěrečných prací a publikací z Digitální knihovny UPa.

V létě roku 2014 proběhlo zavedení technologie RFID pro samoobslužné půjčování. Během dvou týdnů bylo cca 60 tis. knih umístěných ve volném výběru a v prezenčním fondu ve studovně opatřeno RFID čipem. Byly nainstalovány nové bezpečnostní brány, pracovní stanice u výpůjčního pultu a dva samoobslužné výpůjční automaty, tzv. self-checky.

Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice splňuje požadavky kladené na informační instituci ve třetím tisíciletí a je vyhovujícím zázemím pro vědecko-výzkumnou a vzdělávací činnost na vysoké škole.

Další a podrobnější informace o knihovně a jejím provozu naleznete ve výročních zprávách.