Myšlenka otevřených časopisů s sebou přinesla i negativní jev v podobě tzv. predátorů. Primárním cílem predátorských časopisů je vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk, nikoliv zveřejňovat a zpřístupňovat vědecké výsledky a podporovat otevřený přístup. Hlavním znakem predátorských časopisů je fakt, že přijaté články neprocházejí standardním recenzním řízením a že na svých stránkách často uvádějí mylné informace o indexaci ve Web of Science, o členech redakční rady, o poplatku za publikování apod.
Časopis, ve kterém budete publikovat, vybírejte pečlivě a s rozvahou.
Pokud časopis tvrdí, že je indexovaný v databázích Web of Science, Scopus nebo dalších, ověřte si tuto informaci. Časopisy v režimu Open Access je možné prověřit v adresáři DOAJ.
Čerpejte ze zkušeností svých kolegů a odborných komunit. Zkuste do Google zadat název časopisu + heslo „predatory” nebo „scam journal” apod. - na internetu můžete najít zkušenosti dalších vědců.
Podívejte se, zda časopis nebyl zařazen na seznam Jeffreyho Bealla.
Prověřte webové stránky časopisu, zda nevykazuje níže uvedené znaky predátorství.
Nereagujte na nevyžádané e-maily (spamy), které vyzývají k publikování nebo k účasti v redakční radě v časopise, se kterým jste se dosud nesetkali.
V případě, že si nejste jistí, konzultujte výběr časopisu s Univerzitní knihovnou: kontaktujte Mgr. Veroniku Ungerovou.
Informace o výši poplatku za publikování (APC) nejsou uvedeny nebo jsou neúplné / nejasné / obtížně dohledatelné apod.
Poplatky za publikování jsou podezřele nízké. Mohou nabízet i slevy.
Informace o recenzním řízení jsou neúplné nebo chybí. Recenzní řízení u predátorských časopisů vůbec neprobíhá nebo je pouze fiktivní / vágní / podezřele rychlé / pochybné apod.
Snadno a rychle zveřejní jakýkoliv příspěvek, pro publikování neexistují téměř žádné překážky.
Uvádí nepravdivé informace o impakt faktoru nebo indexaci v databázích typu Web of Science, Scopus, ProQuest apod. Mohou udávat falešné ISSN.
Název časopisu je velmi podobný některému ze zavedených časopisů v oboru.
Název časopisu je velmi obecný (World Journal of xxx, International Journal of xxx), časopis má obecné tematické zaměření, publikuje články nesouvisející s oborem.
Na webových stránkách jsou gramatické a pravopisné chyby.
Webová stránka cílí především na autory, ne čtenáře.
Uvádí zavádějící metriky (The Index Copernicus, General Impact Factor,...).
Nedodržují publikační standardy.
Nemají jasně nastavenou politiku autorských práv.
Prohlašují, že podporují otevřený přístup, přitom si ponechávají autorská práva k publikovanému příspěvku nebo se o copyrightu vůbec nezmiňují.
Často chybí informace o způsobu digitálního uchovávání článků.
Neuvádí dostatečné kontaktní údaje (obecné adresy typu @gmail.com nebo @yahoo.com, chybí personalizovaný e-mail na šéfredaktora, případně je k dispozici pouze kontaktní formulář).
Nevybíravě, vtíravě až agresivně oslovují prostřednictvím e-mailu potenciální autory - přispěvatele i recenzenty.
V redakční radě uvádějí známé vědce bez jejich vědomí. Redakční rada je stejná pro více než jeden časopis vydavatelství. V redakční radě jsou fiktivní osoby.
Vydavatelství vydává velký počet časopisů, ale v jejich archivech je nízký počet článků. Články jsou příliš obecné nebo nízké odborné úrovně, případně vykazují rysy plagiátorství.
Jste odeslal(a) článek a teprve po jeho přijetí jste zjistil(a), že jde o tzv. predátora?
Pokud je článek přijat, o svoje výsledky a práci bohužel přijdete. Nemůžete totéž publikovat znovu a jinde. Kontaktujte vydavatele časopisu a požádejte o stažení vašeho článku.
Byl(a) jste požádán(a) o recenzování příspěvku (bez vašeho předchozího souhlasu)?
Nemáte žádnou povinnost recenzovat příspěvek, pokud jste s tím dobrovolně nesouhlasili. Kontaktujte časopis / vydavatele a upozorněte ho, že nechcete příspěvek recenzovat, a požádejte ho, aby vás již znovu nekontaktoval. E-mailovou adresu raději označte jako spam.
Bylo vaše jméno zneužito?
Vaše jméno se může bez vašeho souhlasu objevit na seznamu editorů / redakční rady / recenzentů atd. Kontaktujte časopis / vydavatele a trvejte na tom, aby vaše jméno odstranil nejen z webových stránek, ale i ze všech materiálů, ve kterých by se vaše jméno mohlo objevit. E-mailovou adresu raději označte jako spam.
Pozor si dejte i u renomovaných časopisů, v poslední době se objevují krádeže jejich identit. Podvodné stránky vypadají velice věrohodně (stejný název časopisu, stejné ISSN). Rozdíl je v zaměření časopisu a požadavku na poplatek za publikování. Více o případech krádeže identity a seznam dalších „napadených“ časopisů (tzv. hijacked journals) naleznete na seznamu "napadených" časopisů (od ledna 2017 dostupný pouze přes Internet Archive).
Příklady napadených časopisů:
1. Mitteilungen Klosterneuburg, oficiální stránky časopisu najdete pouze na této adrese.
2. Wulfenia, oficiální stránky časopisu najdete pouze na této adrese.
Predátorské praktiky nejsou jen doménou časopisů, a je potřeba být na pozoru i při pozvánkách na vědecké konference. Na co se zaměřit, než odešlete svůj příspěvek, shrnuje článek "What are 'predatory' conferences and how can I avoid them?" od A. Nobese.
Užitečné nástroje:
Predátorské časopisy (podrobná příručka Lukáše Plcha a Jiřího Kratochvíla z Masarykovy univerzity)
Vim, kde publikuji (soubor otázek, které by vám měly pomoci v rozhodování, zda se nejedná o predátora)
Seznam Jeffreyho Bealla (osobní blog byl ukončen v lednu 2017, obsah je dostupný přes Internet Archive)
Blacklist / whitelist Cabells (placené seznamy navazující na Jeffreyho Bealla)
Akademický antipredátor (jednorázová akce fóra Věda žije!, která poukázala na slabou institucionální kontrolu publikační činnosti)
Predátorské časopisy ve Scopusu (studie vědců z CERGE-EI)
Pod pokličkou Beallových seznamů (navazující studie vědců z CERGE-EI).
Kontaktní osoba v Univerzitní knihovně:
