Myšlenka otevřených časopisů s sebou přinesla i negativní jev v podobě tzv. predátorů. Primárním cílem predátorských časopisů je vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk, nikoliv zveřejňovat a zpřístupňovat vědecké výsledky a podporovat otevřený přístup. Hlavním znakem predátorských časopisů je fakt, že přijaté články neprocházejí standardním recenzním řízením a že na svých stránkách často uvádějí mylné informace o indexaci ve Web of Science, o členech redakční rady, o poplatku za publikování apod.
-
Časopis, ve kterém budete publikovat, vybírejte pečlivě a s rozvahou.
-
Pokud časopis tvrdí, že je indexovaný v databázích Web of Science, Scopus nebo dalších, ověřte si tuto informaci. Časopisy v režimu Open Access je možné prověřit v adresáři DOAJ.
-
Čerpejte ze zkušeností svých kolegů a odborných komunit. Zkuste do Google zadat název časopisu + heslo „predatory” nebo „scam journal” apod. - na internetu můžete najít zkušenosti dalších vědců.
-
Podívejte se, zda časopis nebyl zařazen na seznam Jeffreyho Bealla.
-
Prověřte webové stránky časopisu, zda nevykazuje níže uvedené znaky predátorství.
-
Nereagujte na nevyžádané e-maily (spamy), které vyzývají k publikování nebo k účasti v redakční radě v časopise, se kterým jste se dosud nesetkali.
-
V případě, že si nejste jistí, konzultujte výběr časopisu s Univerzitní knihovnou: kontaktujte Mgr. Veroniku Kolínovou.
-
Informace o výši poplatku za publikování (APC) nejsou uvedeny nebo jsou neúplné / nejasné / obtížně dohledatelné apod.
-
Poplatky za publikování jsou podezřele nízké. Mohou nabízet i slevy.
-
Informace o recenzním řízení jsou neúplné nebo chybí. Recenzní řízení u predátorských časopisů vůbec neprobíhá nebo je pouze fiktivní / vágní / podezřele rychlé / pochybné apod.
-
Snadno a rychle zveřejní jakýkoliv příspěvek, pro publikování neexistují téměř žádné překážky.
-
Uvádí nepravdivé informace o impakt faktoru nebo indexaci v databázích typu Web of Science, Scopus, ProQuest apod. Mohou udávat falešné ISSN.
-
Název časopisu je velmi podobný některému ze zavedených časopisů v oboru.
-
Název časopisu je velmi obecný (World Journal of xxx, International Journal of xxx), časopis má obecné tematické zaměření, publikuje články nesouvisející s oborem.
-
Na webových stránkách jsou gramatické a pravopisné chyby.
-
Webová stránka cílí především na autory, ne čtenáře.
-
Uvádí zavádějící metriky (The Index Copernicus, General Impact Factor,...).
-
Nedodržují publikační standardy.
-
Nemají jasně nastavenou politiku autorských práv.
-
Prohlašují, že podporují otevřený přístup, přitom si ponechávají autorská práva k publikovanému příspěvku nebo se o copyrightu vůbec nezmiňují.
-
Často chybí informace o způsobu digitálního uchovávání článků.
-
Neuvádí dostatečné kontaktní údaje (obecné adresy typu @gmail.com nebo @yahoo.com, chybí personalizovaný e-mail na šéfredaktora, případně je k dispozici pouze kontaktní formulář).
-
Nevybíravě, vtíravě až agresivně oslovují prostřednictvím e-mailu potenciální autory - přispěvatele i recenzenty.
-
V redakční radě uvádějí známé vědce bez jejich vědomí. Redakční rada je stejná pro více než jeden časopis vydavatelství. V redakční radě jsou fiktivní osoby.
-
Vydavatelství vydává velký počet časopisů, ale v jejich archivech je nízký počet článků. Články jsou příliš obecné nebo nízké odborné úrovně, případně vykazují rysy plagiátorství.
Odeslal(a) jste článek a teprve po jeho přijetí jste zjistil(a), že jde o tzv. predátora?
Pokud je článek přijat, o svoje výsledky a práci bohužel přijdete. Nemůžete totéž publikovat znovu a jinde. Kontaktujte vydavatele časopisu a požádejte o stažení vašeho článku.
Byl(a) jste požádán(a) o recenzování příspěvku (bez vašeho předchozího souhlasu)?
Nemáte žádnou povinnost recenzovat příspěvek, pokud jste s tím dobrovolně nesouhlasili. Kontaktujte časopis / vydavatele a upozorněte ho, že nechcete příspěvek recenzovat, a požádejte ho, aby vás již znovu nekontaktoval. E-mailovou adresu raději označte jako spam.
Bylo vaše jméno zneužito?
Vaše jméno se může bez vašeho souhlasu objevit na seznamu editorů / redakční rady / recenzentů atd. Kontaktujte časopis / vydavatele a trvejte na tom, aby vaše jméno odstranil nejen z webových stránek, ale i ze všech materiálů, ve kterých by se vaše jméno mohlo objevit. E-mailovou adresu raději označte jako spam.
Pozor si dejte i u renomovaných časopisů, v poslední době se objevují krádeže jejich identit. Podvodné stránky vypadají velice věrohodně (stejný název časopisu, stejné ISSN). Rozdíl je v zaměření časopisu a požadavku na poplatek za publikování. Více o případech krádeže identity a seznam dalších „napadených“ časopisů (tzv. hijacked journals) naleznete na seznamu "napadených" časopisů (od ledna 2017 dostupný pouze přes Internet Archive).
Příklady napadených časopisů:
1. Mitteilungen Klosterneuburg, oficiální stránky časopisu najdete pouze na této adrese.
2. Wulfenia, oficiální stránky časopisu najdete pouze na této adrese.
Predátorské praktiky nejsou jen doménou časopisů, a je potřeba být na pozoru i při pozvánkách na vědecké konference. Na co se zaměřit, než odešlete svůj příspěvek, shrnuje článek "What are 'predatory' conferences and how can I avoid them?" od A. Nobese.
Užitečné nástroje:
Predátorské časopisy (podrobná příručka Lukáše Plcha a Jiřího Kratochvíla z Masarykovy univerzity)
Vim, kde publikuji (soubor otázek, které by vám měly pomoci v rozhodování, zda se nejedná o predátora)
Seznam Jeffreyho Bealla (osobní blog byl ukončen v lednu 2017, obsah je dostupný přes Internet Archive)
Blacklist / whitelist Cabells (placené seznamy navazující na Jeffreyho Bealla)
Akademický antipredátor (jednorázová akce fóra Věda žije!, která poukázala na slabou institucionální kontrolu publikační činnosti)
Predátorské časopisy ve Scopusu (studie vědců z CERGE-EI)
Pod pokličkou Beallových seznamů (navazující studie vědců z CERGE-EI).
Kontaktní osoba v Univerzitní knihovně:
